Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie sboru dobrovolných hasičů Svinaře

 Historie Sboru dobrovolných hasičů ve Svinařích od roku 1895

 

V minulých dobách se hasilo živelně a neorganizovaně. Většina obydlí byla postavena ze dřeva, takže jakýkoliv požár měl zhoubné následky.

První snaha o organizování hasičské činnosti byla v roce 1775, kdy Marie Terezie vydala „Řád hasební pro království české“. Tento řád měl být každým rokem dvakrát přečten pod pokutou 50 zlatých. Pokuty se užívalo k rozmnožení hasičského nářadí.

Hasičský řád měl mnoho statí, např.:
- když v některém místě oheň povstane, mají všichni okolní na jednu míli nacházející se obce na pomoci přijíti a hasící nástroje s sebou vzíti

- hned jak hořeti začíná, musí býti šturmováno, neb nejbližšímu sousedovi oznámeno býti

- na každém místě má býti ponocný, jenž skrze celou noc má dobře ponocovati a kdyby v některém domě přílišné světlo viděl, do takového se vší způsobem, třeba vypáčením vrat, neb dveří uchýliti, spící lidi buditi šturmováním, křičením hoří a tlučením na dveře a okna

- kvůli varování ohně zapovězeno pod pokutou střílení při svatbách, světlo a kouření tabáku v maštalích a na půdách se zapovídá

- obec nad dvacet baráků musí mít jeden větší a dva menší háky, každý selský statek a chalupa jeden kopáč míti má

Jak je vidět na svoji dobu byl hasičský řád dost přísný a důmyslně sestavený. Největší vadou bylo, tak jako dnes, že se řád nedodržoval a vznikaly četné katastrofické požáry.

Pokud se podařilo zjistit byla naše obec postižena četnými požáry:
- v roce 1800 před svatováclavským posvícením vyhořela stodola u Veselých v hospodě

- téhož roku na podzim lehla popelem živnost Františka Melichara v Kateřinkách

- nejzhoubnější požár ve Svinařích vypukl 2. prosince 1867, kdy za velkého větru zachvátil statky Neradovic, odkud oheň vyšel, Boučkovic, Barchánkovic, živnost Hrubých a usedlost u Roubalů. Odtud se oheň přenesl do Kateřinek, kde sežehl chalupu Milerovic. Dále rozkacenému živlu padla za oběť tensárna – v tomto domku se z dřevěného popele připravovalo draslo, které se potřebovalo ve sklárnách. Při tomto požáru byl tak silný vítr, že u Neradů nestačili vyvést dobytek a všechen zahynul i se psem, který zblbl. V tomto čase byl u Neradů zřízen Obecní úřad a byly zničeny mnohé pro obec důležité listiny.  

- 2. března 1868 lehl popelem statek Melicharovic

- v roce 1873 shořel statek Kusých

- na Zelené Hoře lehla popelem chalupa Kadeřábka v roce 1874

- v Kateřinkách vyhořela chalupa Kacovských v roce 1879

- v roce 1881 vyhořel Hodys, Krejčí a truhlář Bouček

-  roku 1882 shořely chalupy Hrubých a Vorla

- v roce 1883 zničil požár na Zelené Hoře chalupu Rychlíka

- 6. září 1883 na Lhotce shořela chalupa u Štěpánů

- roku 1897, 22. září zničil oheň chalupy Bělohlávka a Krejčího na Zelené Hoře, oheň založily děti, které si hrály pod kůlnou. Byl to vlastně křest hasičského sboru v naší obci, voda se brala ze studny u hostince pana Trnky.

Tato četnost požárů sužovala celé Čechy a proto v polovině předminulého století si jednotlivá města a panství upravovala předpisy týkající se ochrany před požáry. V roce 1853 vzniká v Praze první sbor Hasičů z povolání, měl 28 členů. Zprvu vykonával i jiné obecné práce a až od roku  1886 je plně zaměstnán pouze požární činností.

Význačný krok byl učiněn v roce 1854, kdy byla požární služba svěřena dobrovolníkům. Stalo se v Zákupech z iniciativy rytmistra Ferdinanda Leitenbergra. Druhý dobrovolný sbor vznikl v Liberci a pak následovali další. V roce 1864 Velvary, 1865 Roudnice, 1867 Nepomuk, Kolín a ostatní. Koncem léta 1870 je v českém království 20 sborů dobrovolných hasičů, mimo to i 12 jednot sokolských, které měli svá vlastní hasičská družstva.

Další léta znamenají prudký nárůst sborů. V roce 1874 je jich v Čechách už 107. Roku 1875 se konaly čtyři krajinské sjezdy v Libochovicích, Trnavě, Klatovech a Jindřichově Hradci. Ve dnech 13. – 14. srpna 1876 se konal v Praze první zemský sjezd, kde se sešlo 800 dobrovolných hasičů a byla na něm vyhlášena ústřední zemská jednota s rovnoprávnou řečí českou a německou. 

To už vznikají hasičské sbory i na našem okrese. Jako první vznikl sbor v Berouně a to roku 1875. Hned po něm 8. dubna 1877 nejstarší sbor v našem okolí a to v Litni. Následovaly další, jako Bykoš, Trněný Újezd, Bubovice, Vinařice, Mořina, Vráž, v roce 1892 Běleč a jako třináctý sbor v okrese vznikl v roce 1895 sbor dobrovolných hasičů ve Svinařích. Ale nepředbíhejme.

Již v roce 1882 dal podnět k založení sboru obuvník Josef Konvalinka. Bohužel neuspěl se svoji myšlenkou. Ale tři roky poté s Josefem Košnářem a Rudolfem Neumanem se předsevzali zřídit četu o 12 mužích. Výzbroj chtěli pořídit z dobročinných sbírek.

Obecní zastupitelstvo jejich žádost schválilo a sbírka vynesla 50 zlatých. Majitel velkostatku Bachoffen z Echtů tuto snahu schválil a nabídl ve prospěch sboru svou stříkačku k volnému použití a též slíbil, že dá dvakrát tolik zlatých kolik dá obec. Proto byla podána žádost na obec pro podporu a pomoc při založení hasičského sboru, bohužel bezvýsledně.

Tím byli jmenovaní tak roztrpčeni, že odstoupili od svých úmyslů, sbírku vrátili a pokračovali ve výcviku hasičském v Litni.

Ovšem myšlenka na zřízení sboru ve Svinařích v nich pořád doutnala. Za tím účelem byl v roce 1894 pořádán ples, který vynesl 71 zlatých. Tato částka byla uložena v Úvěrním úřadu v Berouně.

Z podnětu zdejšího učitele Matěje Svobody byla svolána na 25. března 1895 veřejná schůze lidu, na níž objasnil účel a poslání sboru hasičského. Ihned se přihlásilo 25 členů. Učitel Svoboda podal žádost o podporu První české pojišťovně v Praze. Ta nabídla 140 zlatých podpory s tou podmínkou, odstoupí-li pojištěnci v naší obci na deset let prémie, která se jim pojišťovnou vyplácela. Tak se také stalo a sbor získal nový vydatný příspěvek.

Dál již nic nebránilo a 8. záři 1895 se konala ustavující schůze hasičského sboru ve Svinařích za účasti 39 členů.

Při schůzi byl zvolen tento výbor:
starosta – Alois Melichar
velitel – Bohumil Melichar
náměstek velitele – Josef Konvalinka
výboři – František Bouček, Alois, Frydrych, Alois Mottl, František Nerad, Matěj Petr a František Šerák
náhradníci – Bohuslav Bouček z Haloun a František Voráček
revizoři účtů – Matěj Bartl z Haloun, Josef Kouba hostinský
jednatel – František Bouček
pokladník – František Nerad

Výboru bylo uloženo získávání přispívajících členů, neboť byl nedostatek financí. Za tímto účelem se konaly pochůzky po domech a koncem roku sbor čítal 25 členů činných a 95 přispívajících. Jelikož sbor nevlastnil stříkačku, navrhl František Nerad, aby byl v obci zaveden pivní krejcar na získání potřebných financí. Jeho návrh však neprošel zastupitelstvem obce.

Roku 1896 byl sbor u svého prvního požáru v Řevnicích a opět se ukázala nutnost mít vlastní stříkačku. Za tímto účelem dostal sbor podporu 130 zlatých a v příštím roce byla čtyřkolová jednoproudová stříkačka zakoupena u firmy R.A.Smekal v Praze.

I nadále se však projevoval nedostatek peněz. Proto se pořádaly plesy, věnečky, sbírky a divadelní představení. Též se povedlo získat podpory a dotace od soukromých osob a úřadů. V roce 1901 byla zakoupena plachta na stříkačku, lékárna a pro jednatele hodnostní sekera. Za 80 korun se koupilo 20 m hadic se šroubením a 2 berlovky s nepřetržitým proudem.

Činnost Svinařského sboru byla v té době, na rozdíl od dneška poměrně bohatá. Po celém okrese se konaly různé věnečky, vlastenecké slavnostní cvičení a schůze, kterých se náš sbor pilně zúčastňoval. Tato aktivita byla odměněna v roce 1909, kdy náš sbor byl pověřen konáním sjezdu Župy podbrdské, jejímž byl členem. Zúčastnilo se jej 36 sborů s 282 členy.

Až do roku 1911 byl náš sbor velmi aktivní a v okolí si získal velmi dobrou pověst.

Tento stav se radikálně změnil v roce 1912. V Hasičských rozhledech vyšlo usnesení, že každá osada může získat podporu na vlastní hasičskou výzbroj. Na valné hromadě bylo rozhodnuto a poté zakoupeny tři dvoukolové stříkačky od firmy Stratílek z Vysokého Mýta pro Halouny, Hodyň a Lhotku, každá po 700 korunách.    

Účty byly zaslány na zemský výbor hasičské jednoty, která sice zaplatila účty, ale s podmínkou, že ve jmenovaných obcích vzniknou samostatné hasičské sbory. Nezbylo než tak učinit.

Tím byl náš sbor oslaben a měl celkem 14 členů činných a 16 přispívajících.

V době první světové války bylo do zbraně povoláno mnoho členů a činnost upadla na nulu. Jan Zahrádka, který sloužil u samaritánu se z války už nevrátil.

Prakticky se činnost sboru obnovila až v roce 1921. Nebyly peníze a stoupaly ceny. V témž roce se prakticky prvně od založení sboru nekonal hasičský ples, neboť hudba chtěla 600 korun, večeři a pivo. Na to hasiči neměli.

V roce 1924 už sbor pracoval opět naplno a v průměru konal 4 výborové a 5 členských schůzí za rok. V tomto roce byl velký lesní požár u Rochot, kde se opět prokázala malá vybavenost a proto byl zakoupen naviják na hadice za 1 100,-Kč, 5 sekerek po 20,-Kč a 5 přileb po 5,-Kč. Zároveň byly konány práce na vytvoření hasebního plánu v obci s vyznačenými zdroji vody a dosahem vody.

Roku 1930 byl starostou zvolen Josef Konvalinka. Ve třicátých letech přichází v Německu k moci nacismus a to se promítlo i do činnosti našeho sboru. 

I přes tuto těžkou dobu dochází v roce 1936 ke stavbě dlouho odkládané hasičské zbrojnice. Ta byla otevřena rok nato díky úsilí všech členů. Přestože hasiči obdrželi mnoho darů jak finančních tak i materiálních, zůstal po stavbě zbrojnice dluh 10 000,-Kč, který byl splacen až v roce 1940.

Po dobu druhé světové války byla činnost nulová. Několik členů bylo zapojeno v protinacistickém odboji, ať už přímém nebo nepřímém.

Ihned po osvobození byla v červnu 1945 valná hromada, která rozhodla o nutnosti koupě nové stříkačky. Po sbírce v obci, která vynesla 71 000,-Kč sbor zakoupil 22 obleků, 500 m hadic B a novou kolovou motorovou stříkačku. Předsedou sboru byl zvolen František Kocourek a velitelem Josef Řezníček. V roce 1947 došlo ke sloučení se Lhotkou a sbor čítal 34 členů činných a 46 přispívajících. Od ONV v Berouně sbor dostal nepojízdné vozidlo FORD v hodnotě 45 000,-Kč, za 21 000,-Kč. Ford byl svépomocí opraven a stal se prvním autem svinařského sboru. 

V roce 1953 byla provedena přestavba zbrojnice do nynější podoby. Do funkce předsedy byl zvolen Josef Příhoda, poté Ladislav Kratochvíl. V roce 1968 v srpnu vypukl v nočních hodinách požár u Pepíka Kratochvíla. V témž roce jsme dostali od OV SPO v Berouně novou stříkačku PS 12 a starší automobil T 805.

Největší požár, kterého se svinařský sbor zúčastnil a zřejmě i celý okrsek byl v roce 1970, kdy hořela „krvárna“ v Chaloupkách.

V sedmdesátých letech se v obci budovala a vylepšovala řada věcí, kterých se pochopitelně zúčastňovali i členové sboru. Hlavně to byli práce na generální rekonstrukci rybníku „Žába“, stavba nových chodníků, stavba budovy obecního úřadu a další množství hodin v takzvaných akcích „Z“

Ovšem členové sboru nechodili jen na brigády. V roce 1978 a 1981 byly velké deště a následné povodně. Náš sbor se zúčastnil protipovodňové ochrany a čištění studní v Zadní Třebani, Halounech, Lhotce i v naší obci. Při požáru bývalého statku na Lhotce svinařský sbor doplňoval vodu do cisteren. V létě 1982 vznikl požár v lese pod Rochoty, jehož lokalizace si vyžádala dvoudenní činnost hlídky svinařských požárníků. V témže roce shořela chata na Halounech, tam se nedalo vůbec nic dělat.

Další výjezd sboru byl v srpnu 1983, kdy nebezpečně vyhlížející požár strniště u Hatí naštěstí zdolal prudký déšť.

Požární sbor Svinaře byl činný i na kulturní frontě, když pořádal zábavy, plesy a různé zájezdy.

Po revoluci v roce 1989 se opět vrátil starý dobrý název „Sbor dobrovolných hasičů Svinaře“. Vzhledem ke změně poměrů a pracovní vytíženosti všech členů, není aktivita sboru již tak vysoká.

Ovšem stále je plně funkční zásahové družstvo. Po odprodání staré T 805, bylo pro jeho potřeby zakoupeno v roce 2000 terénní vozidlo ARO 240. Činnost a kvalita zásahové jednotky se plně projevila při katastrofických povodních v roce 2002, kdy nepřetržitě několik dní zasahovala v Zadní Třebani a Karlštejně. Každoročně se jednotka zúčastňuje hasičských soutěží v rámci okrsku a též pořádá tématická cvičení. Stálou tradicí svinařských hasičů je pořádání májů. V pátek se z lesa přiveze a postaví smrková máj. V sobotu se koná průvod obcí a o půl deváté večer se máj skácí, následuje večerní zábava.

V roce 2006, byla uskutečněna celková generální oprava stříkačky PS 12. Byly zakoupeny nové savice a hadice. Na podzim 2008 dostala zásahová jednotka  5 ks nových obleků.

V letech 2011-2012 dochází k ,,omlazení“ sboru přijetím nových členů.

Tato změna se hned projevila v činnosti sboru.

Díky novým a mladým členům se hasiči ze Svinař začínají zapojovat do větší aktivity a snaží se vyrovnávat okolním sborům, alespoň v kategorii zařazení jednotky JPO V. 

Nelze opomenout  pomoc při povodních v roce 2012,kdy jednotka SDH zasahovala na objektu hotelu Na ostrově v Berouně.

K největšímu nárůstu  činnosti dochází ve sboru v roce 2013,kdy zakládá ženské družstvo hasiček.

V tu chvíli začíná sbor fungovat úplně jinak.

Ctižádostivé ženy začínají určovat nový styl vedení sboru a hlavně dosahují předních míst v disciplínách  požárního sportu.

Hasiči Svinaře začínají mít lepší soudržnost a nikomu již není lhostejné umisťování na zadních pozicích.

V roce 2014 je Obecním úřadem pro SDH pořízen nový vůz Citroen Jumpy a provedena přestavba  PPS 12.

Na sklonku roku 2014/2015 byla v rámci zateplení a rekonstrukce obecní budovy čp.42 provedena úprava vnitřních prostor a rekonstrukce střešního pláště hasičské zbrojnice.

V současné chvíli má svinařský sbor celkem 47 členů, z toho 15 žen a 2 čestné hasiče.

  

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Historické foto

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář