Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie sboru dobrovolných hasičů Svinaře

 Historie Sboru dobrovolných hasičů ve Svinařích od roku 1895

 

V minulých dobách se hasilo živelně a neorganizovaně. Většina obydlí byla postavena ze dřeva, takže jakýkoliv požár měl zhoubné následky.

První snaha o organizování hasičské činnosti byla v roce 1775, kdy Marie Terezie vydala „Řád hasební pro království české“. Tento řád měl být každým rokem dvakrát přečten pod pokutou 50 zlatých. Pokuty se užívalo k rozmnožení hasičského nářadí.

Hasičský řád měl mnoho statí, např.:
- když v některém místě oheň povstane, mají všichni okolní na jednu míli nacházející se obce na pomoci přijíti a hasící nástroje s sebou vzíti

- hned jak hořeti začíná, musí býti šturmováno, neb nejbližšímu sousedovi oznámeno býti

- na každém místě má býti ponocný, jenž skrze celou noc má dobře ponocovati a kdyby v některém domě přílišné světlo viděl, do takového se vší způsobem, třeba vypáčením vrat, neb dveří uchýliti, spící lidi buditi šturmováním, křičením hoří a tlučením na dveře a okna

- kvůli varování ohně zapovězeno pod pokutou střílení při svatbách, světlo a kouření tabáku v maštalích a na půdách se zapovídá

- obec nad dvacet baráků musí mít jeden větší a dva menší háky, každý selský statek a chalupa jeden kopáč míti má

Jak je vidět na svoji dobu byl hasičský řád dost přísný a důmyslně sestavený. Největší vadou bylo, tak jako dnes, že se řád nedodržoval a vznikaly četné katastrofické požáry.

Pokud se podařilo zjistit byla naše obec postižena četnými požáry:
- v roce 1800 před svatováclavským posvícením vyhořela stodola u Veselých v hospodě

- téhož roku na podzim lehla popelem živnost Františka Melichara v Kateřinkách

- nejzhoubnější požár ve Svinařích vypukl 2. prosince 1867, kdy za velkého větru zachvátil statky Neradovic, odkud oheň vyšel, Boučkovic, Barchánkovic, živnost Hrubých a usedlost u Roubalů. Odtud se oheň přenesl do Kateřinek, kde sežehl chalupu Milerovic. Dále rozkacenému živlu padla za oběť tensárna – v tomto domku se z dřevěného popele připravovalo draslo, které se potřebovalo ve sklárnách. Při tomto požáru byl tak silný vítr, že u Neradů nestačili vyvést dobytek a všechen zahynul i se psem, který zblbl. V tomto čase byl u Neradů zřízen Obecní úřad a byly zničeny mnohé pro obec důležité listiny.  

- 2. března 1868 lehl popelem statek Melicharovic

- v roce 1873 shořel statek Kusých

- na Zelené Hoře lehla popelem chalupa Kadeřábka v roce 1874

- v Kateřinkách vyhořela chalupa Kacovských v roce 1879

- v roce 1881 vyhořel Hodys, Krejčí a truhlář Bouček

-  roku 1882 shořely chalupy Hrubých a Vorla

- v roce 1883 zničil požár na Zelené Hoře chalupu Rychlíka

- 6. září 1883 na Lhotce shořela chalupa u Štěpánů

- roku 1897, 22. září zničil oheň chalupy Bělohlávka a Krejčího na Zelené Hoře, oheň založily děti, které si hrály pod kůlnou. Byl to vlastně křest hasičského sboru v naší obci, voda se brala ze studny u hostince pana Trnky.

Tato četnost požárů sužovala celé Čechy a proto v polovině předminulého století si jednotlivá města a panství upravovala předpisy týkající se ochrany před požáry. V roce 1853 vzniká v Praze první sbor Hasičů z povolání, měl 28 členů. Zprvu vykonával i jiné obecné práce a až od roku  1886 je plně zaměstnán pouze požární činností.

Význačný krok byl učiněn v roce 1854, kdy byla požární služba svěřena dobrovolníkům. Stalo se v Zákupech z iniciativy rytmistra Ferdinanda Leitenbergra. Druhý dobrovolný sbor vznikl v Liberci a pak následovali další. V roce 1864 Velvary, 1865 Roudnice, 1867 Nepomuk, Kolín a ostatní. Koncem léta 1870 je v českém království 20 sborů dobrovolných hasičů, mimo to i 12 jednot sokolských, které měli svá vlastní hasičská družstva.

Další léta znamenají prudký nárůst sborů. V roce 1874 je jich v Čechách už 107. Roku 1875 se konaly čtyři krajinské sjezdy v Libochovicích, Trnavě, Klatovech a Jindřichově Hradci. Ve dnech 13. – 14. srpna 1876 se konal v Praze první zemský sjezd, kde se sešlo 800 dobrovolných hasičů a byla na něm vyhlášena ústřední zemská jednota s rovnoprávnou řečí českou a německou. 

To už vznikají hasičské sbory i na našem okrese. Jako první vznikl sbor v Berouně a to roku 1875. Hned po něm 8. dubna 1877 nejstarší sbor v našem okolí a to v Litni. Následovaly další, jako Bykoš, Trněný Újezd, Bubovice, Vinařice, Mořina, Vráž, v roce 1892 Běleč a jako třináctý sbor v okrese vznikl v roce 1895 sbor dobrovolných hasičů ve Svinařích. Ale nepředbíhejme.

Již v roce 1882 dal podnět k založení sboru obuvník Josef Konvalinka. Bohužel neuspěl se svoji myšlenkou. Ale tři roky poté s Josefem Košnářem a Rudolfem Neumanem se předsevzali zřídit četu o 12 mužích. Výzbroj chtěli pořídit z dobročinných sbírek.

Obecní zastupitelstvo jejich žádost schválilo a sbírka vynesla 50 zlatých. Majitel velkostatku Bachoffen z Echtů tuto snahu schválil a nabídl ve prospěch sboru svou stříkačku k volnému použití a též slíbil, že dá dvakrát tolik zlatých kolik dá obec. Proto byla podána žádost na obec pro podporu a pomoc při založení hasičského sboru, bohužel bezvýsledně.

Tím byli jmenovaní tak roztrpčeni, že odstoupili od svých úmyslů, sbírku vrátili a pokračovali ve výcviku hasičském v Litni.

Ovšem myšlenka na zřízení sboru ve Svinařích v nich pořád doutnala. Za tím účelem byl v roce 1894 pořádán ples, který vynesl 71 zlatých. Tato částka byla uložena v Úvěrním úřadu v Berouně.

Z podnětu zdejšího učitele Matěje Svobody byla svolána na 25. března 1895 veřejná schůze lidu, na níž objasnil účel a poslání sboru hasičského. Ihned se přihlásilo 25 členů. Učitel Svoboda podal žádost o podporu První české pojišťovně v Praze. Ta nabídla 140 zlatých podpory s tou podmínkou, odstoupí-li pojištěnci v naší obci na deset let prémie, která se jim pojišťovnou vyplácela. Tak se také stalo a sbor získal nový vydatný příspěvek.

Dál již nic nebránilo a 8. záři 1895 se konala ustavující schůze hasičského sboru ve Svinařích za účasti 39 členů.

Při schůzi byl zvolen tento výbor:
starosta – Alois Melichar
velitel – Bohumil Melichar
náměstek velitele – Josef Konvalinka
výboři – František Bouček, Alois, Frydrych, Alois Mottl, František Nerad, Matěj Petr a František Šerák
náhradníci – Bohuslav Bouček z Haloun a František Voráček
revizoři účtů – Matěj Bartl z Haloun, Josef Kouba hostinský
jednatel – František Bouček
pokladník – František Nerad

Výboru bylo uloženo získávání přispívajících členů, neboť byl nedostatek financí. Za tímto účelem se konaly pochůzky po domech a koncem roku sbor čítal 25 členů činných a 95 přispívajících. Jelikož sbor nevlastnil stříkačku, navrhl František Nerad, aby byl v obci zaveden pivní krejcar na získání potřebných financí. Jeho návrh však neprošel zastupitelstvem obce.

Roku 1896 byl sbor u svého prvního požáru v Řevnicích a opět se ukázala nutnost mít vlastní stříkačku. Za tímto účelem dostal sbor podporu 130 zlatých a v příštím roce byla čtyřkolová jednoproudová stříkačka zakoupena u firmy R.A.Smekal v Praze.

I nadále se však projevoval nedostatek peněz. Proto se pořádaly plesy, věnečky, sbírky a divadelní představení. Též se povedlo získat podpory a dotace od soukromých osob a úřadů. V roce 1901 byla zakoupena plachta na stříkačku, lékárna a pro jednatele hodnostní sekera. Za 80 korun se koupilo 20 m hadic se šroubením a 2 berlovky s nepřetržitým proudem.

Činnost Svinařského sboru byla v té době, na rozdíl od dneška poměrně bohatá. Po celém okrese se konaly různé věnečky, vlastenecké slavnostní cvičení a schůze, kterých se náš sbor pilně zúčastňoval. Tato aktivita byla odměněna v roce 1909, kdy náš sbor byl pověřen konáním sjezdu Župy podbrdské, jejímž byl členem. Zúčastnilo se jej 36 sborů s 282 členy.

Až do roku 1911 byl náš sbor velmi aktivní a v okolí si získal velmi dobrou pověst.

Tento stav se radikálně změnil v roce 1912. V Hasičských rozhledech vyšlo usnesení, že každá osada může získat podporu na vlastní hasičskou výzbroj. Na valné hromadě bylo rozhodnuto a poté zakoupeny tři dvoukolové stříkačky od firmy Stratílek z Vysokého Mýta pro Halouny, Hodyň a Lhotku, každá po 700 korunách.    

Účty byly zaslány na zemský výbor hasičské jednoty, která sice zaplatila účty, ale s podmínkou, že ve jmenovaných obcích vzniknou samostatné hasičské sbory. Nezbylo než tak učinit.

Tím byl náš sbor oslaben a měl celkem 14 členů činných a 16 přispívajících.

V době první světové války bylo do zbraně povoláno mnoho členů a činnost upadla na nulu. Jan Zahrádka, který sloužil u samaritánu se z války už nevrátil.

Prakticky se činnost sboru obnovila až v roce 1921. Nebyly peníze a stoupaly ceny. V témž roce se prakticky prvně od založení sboru nekonal hasičský ples, neboť hudba chtěla 600 korun, večeři a pivo. Na to hasiči neměli.

V roce 1924 už sbor pracoval opět naplno a v průměru konal 4 výborové a 5 členských schůzí za rok. V tomto roce byl velký lesní požár u Rochot, kde se opět prokázala malá vybavenost a proto byl zakoupen naviják na hadice za 1 100,-Kč, 5 sekerek po 20,-Kč a 5 přileb po 5,-Kč. Zároveň byly konány práce na vytvoření hasebního plánu v obci s vyznačenými zdroji vody a dosahem vody.

Roku 1930 byl starostou zvolen Josef Konvalinka. Ve třicátých letech přichází v Německu k moci nacismus a to se promítlo i do činnosti našeho sboru. 

I přes tuto těžkou dobu dochází v roce 1936 ke stavbě dlouho odkládané hasičské zbrojnice. Ta byla otevřena rok nato díky úsilí všech členů. Přestože hasiči obdrželi mnoho darů jak finančních tak i materiálních, zůstal po stavbě zbrojnice dluh 10 000,-Kč, který byl splacen až v roce 1940.

Po dobu druhé světové války byla činnost nulová. Několik členů bylo zapojeno v protinacistickém odboji, ať už přímém nebo nepřímém.

Ihned po osvobození byla v červnu 1945 valná hromada, která rozhodla o nutnosti koupě nové stříkačky. Po sbírce v obci, která vynesla 71 000,-Kč sbor zakoupil 22 obleků, 500 m hadic B a novou kolovou motorovou stříkačku. Předsedou sboru byl zvolen František Kocourek a velitelem Josef Řezníček. V roce 1947 došlo ke sloučení se Lhotkou a sbor čítal 34 členů činných a 46 přispívajících. Od ONV v Berouně sbor dostal nepojízdné vozidlo FORD v hodnotě 45 000,-Kč, za 21 000,-Kč. Ford byl svépomocí opraven a stal se prvním autem svinařského sboru. 

V roce 1953 byla provedena přestavba zbrojnice do nynější podoby. Do funkce předsedy byl zvolen Josef Příhoda, poté Ladislav Kratochvíl. V roce 1968 v srpnu vypukl v nočních hodinách požár u Pepíka Kratochvíla. V témž roce jsme dostali od OV SPO v Berouně novou stříkačku PS 12 a starší automobil T 805.

Největší požár, kterého se svinařský sbor zúčastnil a zřejmě i celý okrsek byl v roce 1970, kdy hořela „krvárna“ v Chaloupkách.

V sedmdesátých letech se v obci budovala a vylepšovala řada věcí, kterých se pochopitelně zúčastňovali i členové sboru. Hlavně to byli práce na generální rekonstrukci rybníku „Žába“, stavba nových chodníků, stavba budovy obecního úřadu a další množství hodin v takzvaných akcích „Z“

Ovšem členové sboru nechodili jen na brigády. V roce 1978 a 1981 byly velké deště a následné povodně. Náš sbor se zúčastnil protipovodňové ochrany a čištění studní v Zadní Třebani, Halounech, Lhotce i v naší obci. Při požáru bývalého statku na Lhotce svinařský sbor doplňoval vodu do cisteren. V létě 1982 vznikl požár v lese pod Rochoty, jehož lokalizace si vyžádala dvoudenní činnost hlídky svinařských požárníků. V témže roce shořela chata na Halounech, tam se nedalo vůbec nic dělat.

Další výjezd sboru byl v srpnu 1983, kdy nebezpečně vyhlížející požár strniště u Hatí naštěstí zdolal prudký déšť.

Požární sbor Svinaře byl činný i na kulturní frontě, když pořádal zábavy, plesy a různé zájezdy.

Po revoluci v roce 1989 se opět vrátil starý dobrý název „Sbor dobrovolných hasičů Svinaře“. Vzhledem ke změně poměrů a pracovní vytíženosti všech členů, není aktivita sboru již tak vysoká.

Ovšem stále je plně funkční zásahové družstvo. Po odprodání staré T 805, bylo pro jeho potřeby zakoupeno v roce 2000 terénní vozidlo ARO 240. Činnost a kvalita zásahové jednotky se plně projevila při katastrofických povodních v roce 2002, kdy nepřetržitě několik dní zasahovala v Zadní Třebani a Karlštejně. Každoročně se jednotka zúčastňuje hasičských soutěží v rámci okrsku a též pořádá tématická cvičení. Stálou tradicí svinařských hasičů je pořádání májů. V pátek se z lesa přiveze a postaví smrková máj. V sobotu se koná průvod obcí a o půl deváté večer se máj skácí, následuje večerní zábava.

V roce 2006, byla uskutečněna celková generální oprava stříkačky PS 12. Byly zakoupeny nové savice a hadice. Na podzim 2008 dostala zásahová jednotka  5 ks nových obleků.

V letech 2011-2012 dochází k ,,omlazení“ sboru přijetím nových členů.

Tato změna se hned projevila v činnosti sboru.

Díky novým a mladým členům se hasiči ze Svinař začínají zapojovat do větší aktivity a snaží se vyrovnávat okolním sborům, alespoň v kategorii zařazení jednotky JPO V. 

Nelze opomenout  pomoc při povodních v roce 2012,kdy jednotka SDH zasahovala na objektu hotelu Na ostrově v Berouně.

K největšímu nárůstu  činnosti dochází ve sboru v roce 2013,kdy zakládá ženské družstvo hasiček.

V tu chvíli začíná sbor fungovat úplně jinak.

Ctižádostivé ženy začínají určovat nový styl vedení sboru a hlavně dosahují předních míst v disciplínách  požárního sportu.

Hasiči Svinaře začínají mít lepší soudržnost a nikomu již není lhostejné umisťování na zadních pozicích.

V roce 2014 je Obecním úřadem pro SDH pořízen nový vůz Citroen Jumpy a provedena přestavba  PPS 12.

Na sklonku roku 2014/2015 byla v rámci zateplení a rekonstrukce obecní budovy čp.42 provedena úprava vnitřních prostor a rekonstrukce střešního pláště hasičské zbrojnice.

V současné chvíli má svinařský sbor celkem 47 členů, z toho 15 žen a 2 čestné hasiče.

  

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Historické foto

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 


Poslední fotografie


Kontakt

SDH Svinaře

Sbor dobrovolných hasičů
Obecni 65
267 28 Svinaře
IČO: 47560924

+420 603 234 525

teko@c-mail.cz



Statistiky

Online: 1
Celkem: 28024
Měsíc: 568
Den: 25